Vilíny v Průhonickém parku

Pátek v 13:09 | StanislavButh
Vilín viržinský je severoamerický a kvete na podzim. Vilíny jsou i asijské a teď v parcích kvetou. Mohou to být hodně velké keře. Na některých je ještě loňské suché listí a jejich květy jsou krásné hlavně zblízka. Mají kalich a korunu. Korunní lístky jsou čárkovité v počtu čtyř a ve větším chladu se svinují, aby chránily vnitřky květu. Jsou žluté, oranžové až červené. Známý je vilín měkký, japonský, jejich kříženec prostřední i vilín jarní. Vilín japonský pochází samozřejmě z Japonska, měkký z Číny, vilín jarní roste ve státech USA Missouri a Louisiana.
Latinsky je vilín Hamamelis a patří do čeledi vilínovité (hamamelidaceae).

vilín měkký







11. 1. Průhonický park
 

Jasmín nahokvětý

Pátek v 12:37 | StanislavButh
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) patří do čeledi olivovité (oleaceae). Teď v lednu pruty tohoto keře nemají listy, ale na chráněných místech, kam se opírá slunce, je posetý krásně žlutými květy. Kvete od prosince do dubna. Pochází ze severní Číny.



11. 1. Průhonický park

Kalina bodnanská

Pátek v 10:11 | StanislavButh
Některé asijské dřeviny jsou natolik zimovzdorné, že kvetou již v lednu. Může to být třeba kalina vonná. V Průhonickém parku kvete velmi pěkná kalina bodnanská (Viburnum xbodnatense). Patří do čeledi zimolezovité (caprifoliaceae). Je to starý kříženec asijských kalin, a to kaliny vonné a velkokvěté. Kalina bodnanská je rozložitý keř. Listy teď na něm nenajdete. Dřevinu zdobí tmavě růžová poupata, nahloučená do květenství. Jakmile se rozvinou, tak jsou květy bílé, lehce narůžovělé a příjemně vonné.




11. 1. Průhonický park
 


Neoregelia 'Freddie'

5. ledna 2018 v 13:16 | StanislavButh
Bromélie jako pokojovky jsou celkem nenáročné a přitom to jsou atraktivní rostliny. Nechtějí přímé slunce, mají rády vlhký vzduch, takže je dobré rostliny mlžit, a protože pocházejí z tropů, tak potřebují teplotu kolem 20 °C. Odrůda 'Freddie' má pruhované listy a červené listeny, z jejichž středu vyrůstají fialové květy.


22. 12. Fata Morgana (tropická část), Praha

Schotia afra

5. ledna 2018 v 13:02 | StanislavButh
Tento keř jsem objevil v polopouštní části tropického skleníku Fata Morgana. Má složené listy, domovinu má v Namibii.




22. 12. Fata Morgana (polopouštní část), Praha

Barkeria scandens

4. ledna 2018 v 13:14 | StanislavButh
Tato rostlina je samozřejmě (podle vzhledu) orchidej a roste v sušší části tropického skleníku Fata Morgana. Dočetl jsem se pouze, že pochází z Mexika. Květy jsou celkem větší (3 až 5 cm).



22. 12. Fata Morgana, polopouštní část, Praha

Plumbago aphylla

4. ledna 2018 v 13:00 | StanislavButh
Tento keř jsem viděl poprvé a bez květů je to celkem nevzhledné "roští". Tvoří ho větve bez listů. Sice rostlina listy vytvoří, ale ty velmi brzy opadají. Česky Plumbago je olověnec a aphylla znamená bezlistý. Patří do čeledi, a to se dobře pamatuje, olověncovité. Roste na Madagaskaru v savaně, buši, na dunách i pobřežních pískách. Zkrátka je to rostlina velmi odolná. Květenství tvoří bílé květy s kalichy, které vypadají, jako by po nich lezli mravenci. Zblízka je ale vidět, že tito "mravenci" jsou žláznaté chlupy (trichomy). Prý se tato rostlina používá v místním lidovém léčitelství.



22. 12. Fata Morgana, polopouštní část, Praha

Welwitschia mirabilis

20. prosince 2017 v 9:16 | StanislavButh
Velvičie podivná opravdu zajímavá rarita je. Pár desítek kilometrů od pobřeží Atlantiku na území Angoly a Namibie v opravdu nehostinném extrémním prostředí pouště Namib roste tato nahosemenná rostlina. Ovšem jako borovice rozhodně nevypadá, i když šištice se semeny vytváří. Vedra až k padesáti stupňům přes den a sucho přežívá díky mlhám od Atlantiku, které přináší kapky vody. Celý život má pouze dva listy, které stále rostou a na konci usychají a třapatí. Dožívá se několik stovek let, rozhodně to prý není tisíc až dva tisíce let, jak se někdy uvádí.

Internet vám velvičii představí, pokud se za ní nevypravíte Usmívající se.



Já se za ní vypravil do Liberce a tady ji máte.


9. 12. BZ v Liberci

Sarracenia 'Kateřina'

18. prosince 2017 v 15:08 | StanislavButh
V Botanické zahradě v Liberci mě zaujala tato špirlice, protože tento hybrid zde vznikl. Špirlice pochází ze Severní Ameriky. V rašeliništi mohou být, zvláště některé, venku i přes zimu. Špirlice nachová je prý nejotužilejší a "zkrášlovatelé" naší přírody ji vysazují i volně do přírody. Na zahrádce v rašeliništi budiž, ale po smutných zkušenostech s jinými rostlinami, které se mohou rychle rozšířit a vytlačovat naše druhy, volně do přírody špirlice nevysazujte. Bohatě stačí netýkavky, křídlatky, bolševník a akát, které naši přírodu zaplavily a obtížně se jich zbavujeme. Máme své masožravky: rosnatka nebo dokonce tučnice česká!

Obdivujte tedy radši pouze ve skleníku botanické zahrady rudá lapací zařízení této krásné špirlice.



9. 12. BZ v Liberci

Nepenthes rafflesiana

18. prosince 2017 v 14:50 | StanislavButh
Láčkovka Rafflesova je opravdu "masožravka". Domovinu má v Malajsii, Borneu a na Sumatře. Protože má na svém stanovišti nedostatek dusíku ve formě dusičnanů v půdě, vyvinula proměnu (metamorfózu) listu a vytvořila láčku s trávicími šťávami. Hmyz uklouzne na obústí láčky, spadne dovnitř a jeho dusíkaté látky hmyzího těla (bílkoviny rozložené na aminokyseliny) dusík rostlině poskytnou. Rostlina je zelená, provádí fotosyntézu a takto řeší deficit dusíku, který potřebuje pro svůj růst.


9. 12. BZ v Liberci

Kam dál