Hořeček mnohotvarý český z Opolence

Včera v 14:05 | StanislavButh
Den jako vymalovaný. Ráno sice nic moc, ale potom modrá obloha, teplo a slunce, zkrátka babí léto. Autobusem do Čkyně a pak pěšky kolem pasoucích se krav a ovcí do PP Háje. Letos tedy nic moc. Pouze tak do deseti hořečků na jednom vápencovém ostrůvku s jalovci.



Další dva ostrůvky vápence vypadaly nadějně, ale nikde nic. Pouze Usmívající se krásné jalovce.


Všude se hojně vyskytuje silenka širolistá bílá, dříve knotovka bílá.


Ještě dokvétá chrpa čekánek.


Invazivní nepůvodní netýkavka žláznatá je opravdu hojná kolem potoků a obecně ve vlhku. Její statné lodyhy jsou vysoké i dva metry.



Pozadu nezůstávají ani invazivní křídlatky z čeledi rdesnovité.


Od Onšovic vedla cesta kolem PP U Narovců sice do kopce, ale jsou odtud pěkné výhledy do krajiny.


V mechu na okraji lesa rostou nejedlé i jedlé houby.



Na louce ještě kvetla chrpa parukářka.


Její odkvetlé úbory tvoří efektní plodenství.


Švestky jsou letos mini, ale najdete dobré maxitrnky.


U obce Vnarovy na Vás dýchne Středomoří v podobě krásného kaštanovníku jedlého s mnoha plody.


Do Výškovic to už nebylo vůbec daleko. PR Opolenec Vás přivítá Sudslavickou lípou. Je stará asi šest set let.


Hořečky nahořklé byly již odkvetlé. Byla zde ale letos jejich dost silná populace.


Daří se tady i světlíku lékařskému.


Jeden devaterník velkokvětý tmavý byl tak tmavěžlutý až vypadal jako oranžový.


Vzácná tolije bahenní zdobila vedlejší louku.


A nakonec to, proč do těchto míst zajít, je hořeček mnohotvarý český. Doufám, že zde bude ještě hodně dlouho.



15. 9. Čkyně - Dolany - Onšovice - Vnarovy - Výškovice - Sudslavice
 

Hvězdnice chlumní od Nečemic

10. září 2018 v 10:37 | StanislavButh
Abych zastihnul Nečemická lada ve fialovém odění, se mi ještě nepodařilo. Jednou jsem přišel brzy, letos zase dost pozdě. Takže Nečemická lada byla spíše hnědá, ale pořád zajímavá.


Ojedinělé uschlé stromy se na lokalitě ponechávají kvůli xylofágnímu hmyzu (hzmyz, který žere dřevo)Usmívající se.


Nějaké ojedinělé trsy hvězdnice přece ale byly. Tedy hlavně tam, kde jsou lada hodně zarostlá. Hlavně tady úřaduje invazivní tráva třtina křovištní. Té se tady opravdu daří.




Letošní horký a suchý rok přeje plodům. Duby letní mají spoustu žaludů (nažky v miskovitých číškách).


Hlohy jsou obsypané červenými peckovicemi.


Najdete spousty zralých švestek a jablek, černé bobule ptačího zobu obecného a peckovice bezu černého. Na lokalitě poletují motýli i kobylky zelené.


Hvězdnice chlumní má úbory. Jazykovité květy bývají hlavně fialové, jeden trs měl květenství bílá. Trubkovité květy jsou žluté.


Ve stepi bylo i pár stepních běžců (máčka ladní).


Na zpáteční cestě do Deštnice se najde na okraji pole kvetoucí zdravínek jarní pozdní.


A poslední kytka, co mi stála za fotku, byla zeměžluč okolíkatá.


8. 9. Praha - Lužná u Rakovníka - Děštnice - Nečemice a zpět.

Vřes obecný v Brdech

31. srpna 2018 v 12:01 | StanislavButh
Vypadá to zde jako v nějaké severské zemi a jsme v Brdech. Na dopadovou plochu Brda dopadá munice, ale dopadová plocha Jordán je přístupná. Nicméně doporučuji zvýšenou opatrnost a pohybujte se spíše po cestách. Ostatně s brusinkami a borůvkami je to letos kvůli horku a suchu dost špatné, ale ostružiny jsou kvalitní.




Opuštěné bunkry se dají využít jako rozhledna. Výhledy jsou vpravdě pěkné.





Z Houpáku po cestě na Dlouhý kámen není daleko a pak můžete pokračovat cestou na bývalou dopadovou plochu Tok.



Všude samý vřes. Zblízka i zdálkyUsmívající se. Porosty vřesu obecného se zmlazují úmyslně založenými a řízenými požáry.



Na několika místech jsou louže po ojedinělém dešti. V jedné kvetl žabník jitrocelový.


Jinde roste orobinec.


U silnice na modré po stranách mě překvapil větší výskyt orchideje kruštíku širolistého. Teď měl plody, ze kterých se vysypávala semena vzhledu prachu v obrovském množství. Ovšem pro vyklíčení a další život potřebuje houbová vlákna.


Ve stínu u silnice můžete najít i větší porost netýkavky nedůtklivé.


17. 8. Zaječov - Houpák - Dlouhý kámen - Tok - Dlouhý vrch - Zaječov
 


Hořec hořepník od Andělů

28. srpna 2018 v 12:27 | StanislavButh
Tato lokalita je hned u dálnice, ale je naštěstí skoro neviditelná za stromy. Dvě louky mají prameniště, proto zde najdete na jaře úpolíny (nemohu potvrdit), později prstnatec májový (mohu potvrdit), ale na co se chystám, je kvetoucí kosatec sibiřský.


Uvidíte zde až dva metry vysokou trávu, tvořící nápadné trsy stébel bez kolének. Je to bezkolenec modrý.


Odkvetlé trsy kosatce sibiřského prozrazují, že na jaře zde může být modrofialová záplava květů.


Bíle kvete řebříček bertrám.


Jeden jediný květ ocúnu jesenního prozrazuje, že podzim je zřejmě za dveřmi.


Hořec hořepník se najde, ale není letos nic moc. Horko a sucho i zde udělalo své.




13. 8. Voznice - Andělské schody

Hořec křížatý z Kokořínska

27. srpna 2018 v 11:28 | StanislavButh
Když už mě minule PR Pd Benáteckým vrchem zklamala, rozhodl jsem navštívit v Kokořínsku stepní loučku, kde hořec křížatý roste. Cesta z obce Želízy není nejkratší, ale silnice bývá dost zastíněná stromy, takže dopoledne pálící slunce nevadí. Jako by přicházel podzim, aspoň mě ho připomíná zlatobýl obrovský.


Letos podruhé jsem viděl masivní porost plně parazitické kokotice.


Ano, i parazit kvete.


Stráň se stepí je samozřejmě spálená sluncem, horko a sucho trvá.


Hořec křížatý nezklamal, rostliny jsou statné a malé blankytně modré květy hezké.


Na dalším snímku můžete vidět i malá bílá vajíčka zřejmě modráska hořcového, pro jehož housenky je tento hořec zásadní žírná rostlina.


29. 7. Želízy

Pratuři a divocí koně

20. srpna 2018 v 12:36 | StanislavButh
Do PR Pod Benáteckým vrchem jsem vždy chodil fotit hlavně hořec křížatý. Bylo to spíše v červenci, kdy pěkně kvetou, později jsem viděl na odkvetlých květech bílá vajíčka modráska hořcového Rebelova. Lokalita byla volně přístupná. Časy se ale změnily. Celá oblast má elektrický ohradník a až na dvě části je zarostlá trávou a plevelem.



Tak jsem ten ohradník disciplinovaně obcházel a něco vyfotil. Byl to třeba oman britský.


Za fotku mi stály trsy chrpy latnaté.


I když nejsme v lese, kvetl zde i hrachor lesní Usmívající se.


K zahození nebyl ani sléz pižmový.


Tam, kde se pase pratur a divocí koně, je krajina ukázkově vypasená.


Blížící se bouřka, ze které nic nebylo, že by snímku dávala dramatický náboj Usmívající se?


Nabodnout na rohy jsem se nenechal.


Koně si mírumilovně lebedili ve stínu, tak jsem je nerušil.


Místa, kde jsem fotívával hořec křížatý, jsou oplocená až k zemi, takže nic a jinde jsem nehledal. Vyrazím do Kokořínska a fotky dodám příště.

27. 7. Milovice

Sinokvět chrpovitý

15. srpna 2018 v 12:43 | StanislavButh
Na sinokvět chrpovitý nemám štěstí. Poprvé jsem byl na dnes už asi jediné lokalitě jeho výskytu v ČR v létě 2009. A nic.
Lokalita to ale byla hezká. Hvozdík kartouzek, pavinec horský, hlaváč žlutavý, trávnička obecná a další.



V roce 2014 ještě pěkná, ale letos? Úhor, jako leckde.



Přeslička Mooreova zde sice roste, ale tráva ji utiskuje a dusí. Bude se letos kosit nebo vypalovat? Další snímek je z roku 2009.


Hezkou trávničku obecnou jsem našel mimo lokalitu.


Ovšem smil písečný mizel a zmizel. Následující snímky jsou z roku 2014. Letos nic!



No a sinokvět chrpovitý. Takovýto jsem bohužel nenašel!


Pár malých rostlinek jsem objevil.


Tahle se snažila vykvést. Tak snad příští rok budu mít více štěstí.


Tišice 2009, 2014 a srpen 2018

Mařice pilovitá a šášina načernalá

8. srpna 2018 v 11:46 | StanislavButh
Některé rostliny, které považujete za nějaké "divné trávy", trávami nejsou. Trávy (ovsík, srha, lipnice, psárka, bojínek ...) patří do čeledi lipnicovité, ostřice, mařice, šášiny a další, patří do čeledi šáchorovité, navíc mařice pilovitá a šášina načernalá a rezavá jsou kriticky ohrožené (C1) a patří mezi naše nejvzácnější rostliny. Černavy v Polabí je hostí, ale pro většinu lidí nejsou nijak atraktivní.

Takže vzhůru na černavu!



V červenci moc barvami nehýří. To v květnu je situace jiná. Orchideje sice odkvetly, ale i tak jsou pěkné svými tobolkami. Semena jsou velikosti prachu a k vyklíčení i dalšímu životu potřebují houbová vlákna. Toto byl zřejmě krásně barevný prstnatec pleťový.


Na posmutnělé černavě barevné květy v letošním horkém a suchém červenci jistě najdete, třeba chrpu luční.


Hojný je čertkus luční.


Vzácná je tolije bahenní.


Našel jsem i poslední květ ledence přímořského.


Pěkná a běžná je ve vlhku máta vodní.


Černava se zde pyšní porosty mařice pilovité. Její dlouhé tuhé listy mají opravdu pilovitý okraj.



No a na závěr ještě jedná vzácnost těchto míst. Podle mě je to šášina načernalá.


23. 7. Mělnická Vrutice

Výprava za zvonovcem liliolistým

1. srpna 2018 v 11:40 | StanislavButh
Zvonovec liliolistý je v ČR rostlina kriticky ohrožená. Dost dlouho mi trvalo, než jsem objevil právě kvetoucí rostliny v NPR Karlštejnsko a v Přírodním parku Džbán. Letos jsem četl článek na netu - jak jinak - že v PR Kobyla byl ochranáři vysazen a daří se mu zde dobře. A cíl toulek byl určen.
Nejdříve jsem chtěl vidět červencové rostliny NPP Zlatý kůň. Vrbovka rozmarýnolistá byla již bohužel odkvetlá.


Na přilehlé stepní loučce s jalovci byla nápadná máčka ladní, hlaváč žlutavý, hvozdík kartouzek, řebříček i trsy mateřídoušek.


Velmi efektní byla květenství bodláku nícího.


Poznal jsem ze stepí Českého krasu čistec přímý.


Snad jsem se naučil poznat i ožanku kalamandru.


Snadno poznatelný je pcháč bezlodyžný.


Na vápenci se daří bělozářce větevnaté. Tvoří i zde větší porosty.


Ve škvírách mezi vápencovými bloky se daří na slunci a v suchu netřesku výběžkatému.


V PR Kobyla v Opuštěném lomu určitě nepřehlédnete kriticky ohrožený zvonovec liliolistý. Najdete zde třeba také hadí jazyk obecný, vzácnější druh kozlíku, sleziníky a v dubnu kvetoucí lomikámen trsnatý křehký.




17. 7. NPP Zlatý kůň, NPR Kobyla

Výprava za hvozdíkem písečným českým

25. července 2018 v 12:25 | StanislavButh
Hvozdík písečný český je světový unikát. Vyskytuje se pouze v České republice a navíc pouze na jediném místě. Vzhledem k horku a suchu byla hlavní záplava bílých květů minulostí, ale hezké zbytky se ještě našly. Na lokalitě jsem byl poprvé před několika lety a je vidět, že ochranáři písčinu rozšířili a hvozdík se snaží rozšiřovat po větší ploše. Hezké trsy jsou k vidění i na písčině v BZ hl. m. Prahy v Troji.

Na lokalitě najdete trávničku obecnou, hlaváč šedavý i žlutavý a červený hvozdík kartouzek. Na dohled je vidět Říp.


Hvozdík kartouzek je zde v silné populaci.



Podrobnější prohlídka odhalila hvozdík kartouzek částečný albín. Byl zde jediný.


Hvozdík písečný český zde roste jen díky udržování písčiny.



Hvozdík kartouzek se zde bohužel s hvozdíkem písečným českým kříží. Není to snad nějak dramatické, objevil jsem pouze jediný květ. Ale kdoví, kolik jich zde bylo a odkvetlo.


13. 7. Okolí Roudnice nad Labem

Kam dál