Září 2015

Středomoří ve středu Čech

29. září 2015 v 14:31 | StanislavButh
V neděli 27. září jsem navštívil PP Krásná stráň u obce Karlík. Z vlaku jsem vystoupil v Dobřichovicích a dost příkrou strání jsem vystoupal na její hřeben. Špatný nápad byl opustit cestu na hřebeni a jít po vrstevnici. Cestou procházíte kolem zakrslých stromů a jímá vás skoro závrať, nakonec cesta končí a šplháte a kloužete v suti, zachytáváte se stromů až na hřeben, kde je pěkně pohodlná cesta. Život je samý paradox.


U informačního panelu je pěkná vyhlídka. Po přečtení je vám jasné, proč Středomoří ve středu Čech. Slunce na stráň v létě pálí, vláhy je vzhledem ke strmosti stráně minimum, proto zde najdete stromy zakrslé, lišejníky, sukulenty, které umí s vodou úzkostlivě hospodařit, a efeméry, tedy rostliny, které na jaře, kdy je více vláhy, velmi rychle ze semen vyklíčí, vyrostou, vykvetou a vytvoří plody se semeny. Potom umírají, svůj úkol splnily a za drsných podmínek stráně, za horka a sucha, by neobstály.

Mezi stromy zakrslé doubravy kloužete po silurské břidlici.

Pokud znáte dub letní a zimní, tak toto je dub mnohoplodý.

Na některých listech můžete najít kulovité hálky, které vznikly z pletiva listů po nakladení vajíček žlabatkami.

V podrostu je většinou pusto a orázdno.

Na kmenech, kamenech i přímo na půdě je hojnost lišejníků.


V těchto místech jsou nevápencové horniny, proto je zde porost vřesu obecného, který roste na kyselých substrátech.

Kromě zakrslých dubů jsou zde porosty zakrslých bříz a pod nimi vystupuje opět břidlice.

Dál moje cesta vedla k obci Mořinka. Cestou na vlak do Řevnic mě zaujal:
opletník plotní,

sléz lesní,

opletka a

na poli kvetoucí maličký, ale nádherný plevel, drchnička rolní. Existuje i její modrá forma.

Hořec brvitý v PR Kobyla

21. září 2015 v 15:11 | StanislavButh
V sobotu 19. září se nevydat na toulky přírodou, by bylo velké zaváhání, protože v neděli počasí nic moc. Trasa vedla klasicky ze Srbska NPR Koda do obce Tobolka a odtud do NPP Zlatý kůň ke Koněpruským jeskyním. Cestou se ještě dalo vidět dost zajímavého.

Na keřích teď můžete vidět planý chmel otáčivý. Rostlina s chmelovými šišticemi je samičí.

Mokrou louku zdobil nápadný ocún jesenní, který obsahuje jedovatý alkaloid kolchicin.

Tyto sytě růžové "taštičky" patří brslenu evropskému. Jsou to plody tobolky. Po prasknutí se objeví oranžový míšek se semenem.

Na loukách ještě kvetla chrpa čekánek a
chrpa luční.

Jeřáb muk má oranžovočervené malvičky a
trnka obecná má ojíněné modré peckovice a kupodivu někde kvete!

U potoka se rozrostla máta dlouholistá. Její listy samozřejmě po rozemnutí docela dobře voní.

U Koněpruských jeskyní jsou k nepřehlédnutí plodnice hřibu medotrpkého. Je nejedlý a velmi vzácný.

Velkolom Čertovy schody v CHKO Český kras přírodu opravdu velmi hyzdí.

PR Kobyla chrání Očkovský přesmyk, vzácné živočichy a rostliny.

Ve stínu a vlhku na dně lomu najdete s třásněmi hořec brvitý. Kvůli suchému a horkému létu je ho letos v CHKO Český kras podle mě dost málo.


Blatenské pastviny

14. září 2015 v 15:02 | StanislavButh
V sobotu 12. září jsem odjel směr Blatná. Na pastvinách se již většinou kozy a ovce nepasou, kopýtky nedělají v trsech trávy rýhy, proto je na lidech, zda budou některé pastviny chránit pro zachování vzácných rostlin a živočichů. Pastviny se musí kosit, pro vyklíčení semen hořců a hořečků je třeba narušovat travní drny. Přesto ne každý rok na lokalitách vykvete tolik rostlin jako v předešlých letech.
První lokalita, kterou jsem navštívil, chrání hořeček drsný Sturmův. Patří mezi rostliny kriticky ohrožené (C1).

hořeček drsný Sturmův

Letos jich bylo málo. Zato čertkus luční se jen modral.

čertkus luční

Druhá lokalita hostí hořec hořepník. Ten patří mezi rostliny silně ohrožené (C2).

Den byl krásný, slunce trochu zubaté, blíží se podzim. Melancholickou náladu stupňuje dost mrtvých zvířátek na silnicích. Byl to bohužel, jeden krtek, dva ježci a jedna myšice lesní.

Fosílie vápencových lomů

10. září 2015 v 11:39 | StanislavButh
Střední Čechy mají řadu paleontologických lokalit. Silurské moře ve starších prvohorách zde bylo mělké a teplé a vyskytovala se tady řada zajímavých živočichů. Ty s pevnými schránkami zejména ve vápenci nacházíme jako zkameněliny (fosílie).

Velmi známý je lom Mušlovka na okraji Prahy. Dovoleno je hledat fosílie pouze v suti.
Co se dá najít?

Hlavonožec Orthoceras měl vícekomůrkaté schránky. Tvoří ortocerový vápenec.


Dají se zde nalézt fosílie graptolitů. Byli to drobní živočichové, kteří vytvářeli kolonie.

Z trilobitů lze zde objevit většinou pouze jejich ocasní části.

V Černé rokli v hornině můžete vidět při správném a šťastném klepnutí kladívkem otisky ramenonožců. Vypadali jako mlži, ale mlži to nebyli.

Tyto hvězdičky jsou příčné úlomky zkamenělých stonků lilijic, které vypadaly jako květy, ale byli to živočichové, kteří patří s hvězdicemi a ježovkami mezi ostnokožce. Hvězdičky mají pět cípů, lilijice byly a jsou pětipaprsčitě souměrní živočichové.

Vrchy a vršky Karlštejnska

8. září 2015 v 14:23 | StanislavButh
Pokud v květnu až červenci není superhorko a někdy i zaprší, můžete v NPR Karlštejnsko vidět Bubovické vodopády v plné sílé. Normálně je tady vodopád pouze čůrek vody, po průtrži mračen se klidný potok opravdu rozohní.


Vrchy a vršky nebo chcete-li kopce a kopečky jsou velmi zajímavé. Území může být bezzásahové, proto pozor na padající stromy. Pokud se chováte slušně a není Vás horda, tak ani ochranáři nemívají problém, že jste mimo značenou cestu.
Kopce radši nepojmenovávám, vaše cesta by měla být objevná, třeba i s problémy. O to je aspoň pro mě zajímavější.

Z tohoto kopce bývá hezký pohled, a to napovím, k Srbsku a na Velkou horu (první obrázek, kopec vlevo).
Už víte? Určitě ano. Je tady vyvinutá step a rostlin spousta.

Rozchodník ostrý tvoří koberce, chutná palčivě, ale nepolykat!

Hadinec obecný (ten modrý), divizna (samozřejmě ta žlutá). V pozadí růžová třemdava bílá.

třemdava bílá

Třemdava zde tvoří, a nejen zde, rozsáhlé porosty. Je docela problémem pro řadu lidí. Krátké rukávy a nohavice způsobí, že vás potřísní svou šťávou a pokud hodně svítí slunce, začne kůže svědit a do pár dní máte na kůži bolestivé vodnaté praskající puchýřky a puchýře, které se dlouho hojí. Podobně působí bojová látka yperit. Nebojte, neumřete.
Za bezvětří se prý, nemohu potvrdit, dají chemické látky nad touto rostlinou zapálit. Že by biblický hořící keř?

Není chrpa jako chrpa. Tato je stepní druh a jmenuje se chrpa chlumní.

Botanickým klenotem některých vrchů Karlštejnska je vstavač (orchidej) rudohlávek jehlancovitý. V Čechách je to jediné místo, kde se vyskytuje. Pak až na Moravě, například v Bílých Karpatech.


Vápencové lomy v Českém krasu

7. září 2015 v 14:47 | StanislavButh
5. září jsem chtěl zjistit, jak se na přírodě podepsala letošní horka. Vápencové lomy v NPR Karlštejnsko musely být opravdu rozpálené. Já chtěl najít populaci hořce brvitého. Loni jich bylo zde a v tuto dobu dost, letos jsem nenašel ani jeden. Také jsem to asi uspěchal. Tak aspoň povedený trsík z minulých let od Čertových schodů z konce září.
Lomů v Českém krasu najdete hodně. Některé jsou ještě v provozu, jiné opuštěné, jako třeba Paraple. Poetická duše zde zažije těžkou romantiku.

Na hůře přístupné hraně lomu si zařádil nějaký experimentátor nebo zkrášlovatel přírody. Ten kaktus, který zde vysadil, snad na zimu odnese, pokud není zimovzdorný. Nízké teploty v kombinaci s vodou jsou u nás pro kaktusy vražedné.
Rostlin hrdě kvetoucích zde bylo pomálu. Loni tady byl krásný porost hvězdnice chlumní. Letos pouze trosky.
Ale takové sukulenty s masitými listy, které zadrží do zásovby dost vody, si zřejmě letos lebedily. Příkladem může být rozchodník velký.
Tak toto není žádná slaměnka, ale pupava obecná.
Zajímavý je bělotrn kulatohlavý,
zdálky je k nepřehlédnutí devaterník velkokvětý tmavý,
jako malé poštářky vypadají květenství hlaváče žlutavého,
sněhobílé velké květy má silenka širolistá bílá, dříve knotovka bílá,
zaječí hubičky při stisku prsty otevírá lnice květel,
slzičky panny Marie je příbuzný karafiátu hvozdík kartouzek a
jako poslední představuji máčku ladní. Patří mezi stepní běžce. Po dozrání plodů se celý trs samovolně odlomí, vítr ho kutálí a semena se tak rozšiřují na velké vzdálenosti.

Nepřevázka a okolí na konci léta

1. září 2015 v 11:22 | StanislavButh
Nedá mi to, abych nepřipomněl některé naše běžné, ale i cizokrajné dřeviny, které jsem viděl 29. 8. při cestě na Chloumecký hřbet.

Na jaře krásně bíle kvete, teď má modře ojíněné peckovice. Samozřejmě to je trnka obecná.

Červené malvice má hloh jednosemenný.

Žebernaté oříšky v trojlaločnatých listenech zdobí habr obecný.

Ve městech na sídlištích a kolem rodinných domků lidé vysazují hlohyni šarlatovou. Malvice má oranžové až červené.

Ibišky většinou pěstujeme jako pokojové rostliny. Ibišek syrský je zimovzdorný a zdobí ho záplava velkých hlavně fialových květů. Ale jak vidíte, barvy květů mohou být i jiné.




Hodně zajímavá je komule Davidova. Lidé mu říkají motýlovník, protože za množstvím sladkého nektaru se na něj slétávají motýli ze širokého okolí.


V jezírkách kvetou lekníny různých barev.

V této době mají zajímavé šištice některé nahosemenné dřeviny.
cypřišek Lawsonův

zerav východní

zerav západní