Listopad 2015

Tisovec dvouřadý

25. listopadu 2015 v 14:15 | StanislavButh
Je to opadavý strom, může být vysoký i padesát metrů. Roste v bažinách jv. části USA. Ve třetihorách rostl na našem území a vzniklo nejen z něho hnědé uhlí. Dnes se vysazuje v ČR v zahradách a parcích.

DZ v Čestlicích



Jedlovec kanadský

25. listopadu 2015 v 14:08 | StanislavButh
Strom až dvacet pět metrů vysoký, šištice jsou celkem malé, maximálně dva a půl centimetrů dlouhé. Roste v jv. Kanadě a východní části USA.

DZ v Čestlicích

Aktinidie význačná

20. listopadu 2015 v 13:53 | StanislavButh
Tato liána se pne až do výšky osm metrů. Kvete bílými květy s červenými prašníky na přelomu června a července. Plody jsou asi dva centimetry dlouhé, zelenavé a lysé. Zralé mají velmi příjemnou sladkokyselou chuť a jedí se celé. Rostlina pochází z Japonska, Koreje a Číny. U nás je zimovzdorná, proto se pěstuje v zahrádkách a sklízí se množství kvalitního ovoce.

17. 10. DZ v Čestlicích

Douglaska tisolistá

20. listopadu 2015 v 13:39 | StanislavButh
Strom třicet až padesát metrů vysoký. Zajímavé na jeho šišticích je odlišný tvar semenných a podpůrných šupin. Roste v Severní Americe od Britské Kolumbie do Kalifornie a severního Mexika. Dobře snáší městské ovzduší.

17. 10. DZ v Čestlicích

Pamodřín líbezný (Kaempferův)

20. listopadu 2015 v 13:27 | StanislavButh
Je to opadavý strom devět až patnáct metrů vysoký, jehlice jsou tři až šest centimetrů dlouhé, světle zelené, na podzim sytě žluté. Pochází z Číny.


17. 10. 2015 DZ v Čestlicích

Okoralka hroznatá

18. listopadu 2015 v 14:02 | StanislavButh
V druhé polovině října jsem měl možnost vidět okoralku hroznatou (Berchemia racemosa) v Dendrologické zahradě v Čestlicích. Tato rostlina byla pojmenována podle holandského botanika Berthout van Berchema. Jedná se o ovíjivý keř 3-5 metrů vysoký, drobné bílé květy má až v patnáct centimetrů dlouhých latách. Plody dozrávají druhým rokem. Jsou nejdříve červené, později černé. Rostlina pochází z Japonska a Taiwanu.


17. 10. 2015 DZ v Čestlicích

Botanická zahrada v Troji

11. listopadu 2015 v 15:18 | StanislavButh
Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji je sice umělý ekosystém, ale i v této době můžete vidět na menší ploše velké množství dřevin a bylin nejen s plody, šiškami, ale i již nebo ještě kvetoucích. Řada dřevin a bylin pochází hlavně ze Severní Ameriky a Asie. Pokud to vezmete od severní části a po svahu do části jižní a nebude spěchat, můžete i začátkem listopadu vidět spoustu zajímavého.
Tricyrtis (liliovka, hadí lilie)

řetězovka

Plody vzhledu a velikosti nedozrálých pomerančů má maklura jablkovitá.

Jakési maliny nebo liči najdete na asijské kudránii tříhroté.

Zajímavé plody má ambroň západní.

Krásnoplodka japonská je obalena fialovými i bílými plody.

Révovník mívá plody, fialové, modrozelené i žluté.

Pod kaštanovníkem jedlým najdete plody v osnitých číškách.

Ostnité plody má i durman obecný (panenská okurka).

Ginkgo biloba (samičí strom) barví listy dožluta a na větvích visí semena s dužnatým osemením.

Šarlatové listy javoru dlanitolistého ohnivě září v Japonské zahradě.

Listy liliovníku tulipánokvětého mají lyrovitý tvar a jsou panašované (žluté skvrny).

Po kmenu dřezovce trojtrnného by se šplhalo opravdu hrozně.

Araukárie čilská naše stále teplejší zimy překonává na více chráněných místech lépe a lépe.

Sekvojovec obrovský má v USA i přes sto metrů.

Paleontologové najdou v botanické zahradě fosílie ortocerů (prvohorní hlavonožci).

Velkou raritou v rámci ČR je šlépěj dinosaura (originál léta nepovšimnutý, byl nahrazen po svém objevu kopií).

Císařská rokle

4. listopadu 2015 v 13:57 | StanislavButh
Při cestě z Kodské stěny můžete před železničním přejezdem zabočit doprava a dostat se na začátek Císařské rokle. Na počátku cesty jsou chatky a u malého vodopádku se dostanete do ztemnělé rokle.


Cesta je kamenitá, vody je málo a všude spousty listí. Na některých místech jsou malá jezírka a pěnovcové hrázky.




Ke konci cesty se dostanete k obrovským balvanům, které se ale dobře dají ve svahu obejít.



Z rostlin můžete vidět hezké trsy kapradin, pěkné porosty mechů a játrovek.

kapradina osladič obecný

kapradina sleziník červený

porost játrovky na kameni

Ke konci cesty můžete doprava vyšplhat po příkrém svahu kolem jalovců až na hranu rokle a opatrně sestoupat opět k železniční trati.




Údolím děsu na Kodskou stěnu

3. listopadu 2015 v 15:14 | StanislavButh
Poslední říjnovou sobotu jsem se vypravil na Kodskou stěnu. V této době jsem tam ještě nebyl, nechtěl jsem moc botanizovat, ale zažít zlaté podzimní listí zdejších listnáčů.
Ze železniční stanice Srbsko vede žluté značení, ale včas se musí uhnout na lesní cestu doprava, vystoupat menší kopec a sestoupit do Údolí děsu. Dávnější bouřka musela asi být dost hrozná, když Kodská rokle s Kodským potokem dostala toto uhrančivé jméno. Cestou od sportovního hřiště je pěkný výhled na celou Kodskou stěnu.


Kodský potok má letos velmi málo vody. I přes spadané listí jsou dobře znatelné hrázky pěnovce (travertinu), který pomalu vzniká z krasové vody.


Před lávkou přes potok je malý vodopád.


Kolem zříceniny obytného domu přijdete na louku a když ji projdete a ponoříte se do lesa, vydejte se doprava nahoru po lesní cestě. Čeká vás zlatá klenba listí, pokud tedy svítí slunce.


Kodská stěna je hodně příkrá. Riskujete zde konflikt s ochranáři i pád z navětralé hrany zdejšího vápence.


Na jaře a v létě zde roste hodně vzácných a chráněných rostlin. Na podzim můžete obdivovat duby, například dub pýřitý (šipák), jeřáby, například jeřáb muk, jeřáb břek a jejich křížence jeřáb krasový.


jeřáb břek

Toto by snad mohl být jeřáb krasový.

Tento keř nebo malý stromek má na jaře žluté květy s tyčinkami, které se sevřou po dotyku. Na podzim má červené protáhlé plody a je to zcela určitě dřišťál obecný.

Z bylin jsem objevil mimo jiné kvetoucí hvozdík kartouzek.