Červenec 2016

Prstnatci u Strašína

25. července 2016 v 11:35 | StanislavButh
Ano, lokalita u Strašína není Želnava nebo Záhvozdí. Je problematická, protože se zde vyskytuje prstnatec májový, Fuchsův a Traunsteinerův. Poslední jmenovaný je velká vzácnost, je velmi proměnlivý, takže na různých lokalitách vypadá různě. Navíc se ochotně kříží s jinými prstnatci. Navíc má návštěva v první dekádě července není vůbec ideální. Rostliny rychle odkvétají, zvláště tento dost teplý rok, a vypadají již dost "unaveně".

Lokalita je blízko silnice hned za obhospodařovanou loukou. Rozdíl mezi oběma loukami je vidět na první pohled.



Co jsem zdálky považoval za vstavače, byly trsy bukvice lékařské. Legrační!


Objevilo se i několik bílých jedinců.


Na hodně vlhkých místech, kam se mi vůbec nechtělo jít, byla silná populace tužebníku jilmového.


Pak nastalo opatrné brouzdání trávou, vodítkem jsou samozřejmě vyšlapané cestičky předchozích nadšenců. Jako první jsem objevil silnou populaci nakvétajícího kruštíku bahenního.



Vysokých prstnatců Fuchsových jsem si moc nevšímal. Zajímaly mě rostlinky nízké, s pokroucenými stonky, s řídkými květenstvími a nachově zbarvenými květy. Že by to byl prstnatec Traunsteinerův? No, nějak mě to netrápí.





Nakonec i ten běžný černohlávek obecný je zblízka také hodně zajímavý a pěkný.


7. 7. Strašín, Damíč, Soběšice

Výprava za rudohlávkem

18. července 2016 v 11:06 | StanislavButh
V Bílých Karpatech na konci června se v loukách objevují rudá květenství rudohlávku jehlancovitého. Na jediném místě v Čechách se vyskytuje v Českém krasu. Květenství většinou nejsou tak hodně červená, ale rostliny zde jsou velká vzácnost, která se obdivuje každý rok. Klíč k určování rostlin dokonce uvádí kopce Českého krasu. Každý asi zná kopec Doutnáč, dále klíč uvádí Velkou horu a Boubovou. Jaká byla tedy skutečnost třetího července? A co dalšího z mnoha rostlin bylo k vidění?

U Kubrychtovy boudy u lesa byl masivní porost kručinky lékařské.


Pak se turista trochu zapotí při výstupu na Velkou horu. Ve stepi kromě modrých hadinců a žlutých divizen najdete spousty pěkných rostlin.
Svahy Velké hory jsou opravdu strmé, odměnou jsou pěkné výhledy do krajiny.


Mezi rostlinami odkvétal úročník bolhoj.


Na počátku července ve stepi krásně kvetly keříčky ožanky kalamandry.


Kromě vzácné chrpy chlumní se běžně vyskytuje chrpa latnatá, dříve porýnská.


Krásná je i chrpa čekánek.


Na rudohlávek jsem tady štěstí neměl. Sešel jsem po svahu dolů a u potoka fotil jedovatý oměj vlčí mor.


Zkusil jsem jiný kopec. V blízkosti je Paní hora. Překvapí krásnými jalovci, opět hadinci, diviznami a tu a tam se zde vyskytuje rudohlávek.


Populace rudohlávku není silná, ale slibně se vyvíjí blízko ještě činného vápencového lomu.


Stejně se mi také líbil bodlák nící.


Další kopec je bezzásahové území na Doutnáči. Rudohlávků pár, kopec je dost profláknutý, hodně lidí ho devastuje. Tentokrát z druhé strany až na vrchol vyjeli cyklisté. Hrůza!


Rány z Doutnáče zacelila zastrčená Boubová. Ve volném prostoru stepi rudohlávků moc není, ale v polostínu keřů a stromů se jim zde opravdu daří a hustota populace je o dost vyšší.




Z motýlů jsem zaznamenal hlavně početnou tmavou formu vřetenušky čičorkové.


3. 7. CHKO Český kras, NPR Karlštejnsko

Prstnatec Fuchsův u Lštění a Libotyně

11. července 2016 v 10:59 | StanislavButh
Cesta vedla přes Vlachovo Březí do Lštění. Na lokalitu se jde přes louku s vysokou trávou a první, co jsem uviděl, byl pěkný porost kosatce sibiřského.


Na mokrých loukách se vyskytuje méně pohledný pcháč bahenní.


Efektní zde byla silná populace pcháče různolistého.


Samozřejmě byl k vidění prstnatec Fuchsův. Aby byl v optimu kvetení, chtělo by to aspoň o týden dříve.



Cestou lesem hned u cesty rostl vemeník zelenavý.


Na zmechovatělou loučku uvnitř lesa jsem přišel pozdě. Měkčilka jednolistá už nebyla. Kolem 15. června příští rok snad budu mít více štěstí. Ale zase tady byl samozřejmě prstnatec Fuchsův.


Na okraji lesa jako bonbónek dokvétala hruštička menší.


1. 7. Lštění a Libotyně