Srpen 2016

Císařská rokle a Kodská stěna

31. srpna 2016 v 10:03 | StanislavButh
Od železniční zastávky Srbsko lze jít po silnici k železničnímu přejezdu a před ním odbočit doleva, chvíli jít po cestě, přejít koleje a vejít do lesa NPR Koda. Pak vystoupáte po lesní pěšině až na okraje Císařské rokle, kde se můžete kochat hezkými výhledy na rokli a dokumentovat výskyt rostlin na skalních hranách a plošinách. I v srpnu lze leccos zajímavého vidět.

Císařská rokle v NPR Koda (CHKO Český kras)

Na skalní hraně dokvétala bělozářka větevnatá.


Žlutě svítily květy devaterníku velkokvětého tmavého.


Na skalních hranách je hodně slunce a málo vody. Tyto podmínky vyhovují rostlinám jako je netřesk, rozchodníky a další. Mají masité listy, kde zadržují v pletivech vodu.



Z omanů se zde vyskytuje statná rostlina omanu hnidáku.


Z čeledi hvězdnicovité lze poznat kozí bradu pochybnou, u které v úborech zákrovní listeny výrazně přesahují jazykovité květy.


Od Císařské rokle lze lesem sejít na cestu ke žluté značce. Cestou můžete vidět výrazně žlutou až oranžovou houbu na trouchnivějícím kmenu. Je to rosolovka mozkovitá. Je sice jedlá, ale pro kuchyni nemá praktický význam.


V lese byly větší porosty konopice pýřité s výrazně nachovými květy.


Z dalších rostlin byly výrazné trsy žlutě kvetoucí rostliny. Byl to starček Fuchsův.


U lesa na rozcestí nejdete po žluté značce, ale opět stoupáte vzhůru. Hned na okraji lesa byla záplava žlutě kvetoucích rostlin s fialovými listeny. Byl to černýš hajní. Tento hemiparazit čerpá z hostitelských rostlin vodné roztoky anorganických látek.


Sejdete ke Kodskému potoku s jeho charakteristickými pěnovcovými hrázkami.


A zase kopec, přes louku do lesa a hurá na Kodskou stěnu.

Hned na začátku stepních plošin v polostínu pod stromy kvetl prorostlík srpovitý. Podle složených okolíků se snadno pozná, že patří do čeledi miříkovité.


Ve stepním ekosystému byl pěkný "karafiátek" hvozdík kartouzek, lidově slzičky Panny Marie.


Světle žlutá květenství měl hlaváč žlutavý.


Nejen na hranách Císařské rokle, ale i zde kvetl česnek šerý horský.



Nečemická lada jsou známá masivním výskytem hvězdnice chlumní. Zde ji také najdete, ale v mnohem menším množství.


Na dřínu jarním uzrávaly červené peckovice. Pokud utrhnete hodně zralé, mají dobrou sladkokyselou chuť a obsahují větší množství vitamínu C.


Kromě dubu pýřitého se zde vyskytuje jeřáb krasový. Je to endemit Českého krasu a dřevina silně ohrožená (C2). Malvice sice ještě nebyly oranžové, ale docela je vidět jejich řídké tečkování.


NPR Koda, 13. 8.

Chrpa modrá nemusí být jen modrá

30. srpna 2016 v 11:01 | StanislavButh
Chrpa modrá (hvězdnicovité) rostla a někde ještě roste v polích. Dnes bohužel pouze lokálně a spíše jen na okrajích polí, kam nedostříknou herbicidy.
Je fakt, že antokyany mění barvu podle pH. V kyselém prostředí jsou červené, v neutrálním fialové a v zásaditém modré. Můžeme také předpokládat, že barvu u chrpy modré determinují dva geny, které v interakci vytváří barvu modrou, fialovou a červenou. Pokud by došlo k blokování genu (mutace) pro vznik barviva, mohl by být květ, vlastně květenství, bílý.





Botanická zahrada hl. m. Prahy, Troja, 6. 8.

Výprava za popelivkou sibiřskou

29. srpna 2016 v 12:08 | StanislavButh
Popelivka sibiřská patří mezi naše nejvzácnější rostliny. Roste u nás jako pozůstatek jejího rozšíření po poslední době ledové. Označuje se tedy jako glaciální relikt.
Nejpočetnější populace jsou u nás blízko Bakova nad Jizerou. Jsou to vysoké statné rostliny, v létě kvetou květenstvími složenými ze žlutých úborů. Vypravit se do míst jejich růstu znamená, že musíte počítat s mokrem a řidším porostem rákosu.
Fotil jsem další vzácné rostliny, běžnější i invazivní, které jsou vázány na mokřady a na místa, která jsou od nich nedaleko.

U cesty nepřehlédnete kakost bahenní.


Větší porosty tvoří běžný pcháč zelinný.


Na březích potoků se samozřejmě v této době vyskytuje kvetoucí invazivní asijská netýkavka žláznatá.


Na sušších místech kvetla mydlice lékařská, která obsahuje ve vodě pěnící saponiny.


V porostech popelivky kromě rákosu, vzácných druhů sítin a trsů rašeliníku roste sadec konopáč.


Popelivka podle mě na první lokalitě ustoupila zřejmě proto, že nastala dost suchá a horká léta. Druhá lokalita byla pro mě premiéra. Na začátku lokality nic, vzadu byly krásné porosty.








Na první lokalitě kvete vzácná tolije bahenní.



Ze vstavačovitých se zde vyskytuje vzácná orchidej kruštík bahenní.


Na zpáteční cestě u lesa kvetl poloparazitický černýš luční. Dost podobný je i černýš lesní.


28. 7. Bakovsko

Objevy v Botanické zahradě v Troji

22. srpna 2016 v 11:17 | StanislavButh
Někdy je dobré kromě přirodních ekosystémů navštívit i ekosystémy umělé, kam musí člověk pro udržení ekosystému vkládat v různé formě mnoho energie. Při návštěvě Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji byla pro mě novinkou kvetoucí mucholapka podivná v rašeliništi. V přírodě ČR ji nenajdete, naši zimu by nepřežila. Je to rostlina masožravá, dusík získává z bílkovin hmyzích těl. Hmyz lapá sklapovacími pastmi, které se opravdu rychle zavřou a hmyz uvězní. Ten je pak rozložen trávicími šťávami, které produkuje mucholapka.


Druhá zajímavost byla kvetoucí cizokrajná dřevina albizie hedvábná (růžová). Je to opadavý strom, velké listy jsou složené. Květy jsou sdružené v hlávky a mají dlouze vyniklé tyčinky. Roste v tropech a subtropech. Albizie hedvábná růžová naši zimu přežije na nejteplejších a chráněných stanovištích a v červnu až srpnu zaujme pěknými sytě růžovými hlávkami květů.




Praha, Troja, 22. července

Výprava za pětiprstkou žežulníkem horskou

16. srpna 2016 v 11:44 | StanislavButh
Z Prahy je pro mě Sušice sice dost daleko, ale byl jsem zvědavý na jednu botanickou lokalitu, která hostí hodně druhů vstavačovitých. Hned na začátku nutno dodat, že příští rok se do těchto míst vypravím znovu, protože na některé druhy rostlin bylo 20. července dost pozdě. Nicméně zvědavost převážila nad rozumem.
Hned u lesíka jsem objevil nepokosenou stráň s jalovcem a cedule oznamovala, že jsem lokalitu našel. Běžnou rostlinou zde byla dobromysl obecná dokonce i s kobylkou.


Překvapila mě docela početná populace zárazy vyšší. Byla samozřejmě odkvetlá.


Kruštík širolistý měl pro změnu poupata a ukazoval první květy.


V přilehlé bučině prý roste okrotice červená, já objevil opět několik kruštíků širolistých.
Na druhé straně pod bučinou se konečně objevila nádherná stráň s jalovci, kde prý roste tořič hmyzonosný. Já objevil kruštík tmavočervený již s plody. Ovšem parádní byl přírodou vytvořený kruh omanu vrbolistého.




Rostliny s plody prozrazovaly, že zde asi před čtrnácti dny kvetla hodně početná populace pětiprstky žežulníku horské.


Z dalších rostlin jsem zaznamenal náprstník velkokvětý a na detailu vidíte devaterník velkokvětý tmavý.


Na této jižní stráni byly dva hodně velké exempláře kruštíku širolistého v plném květu.


Na zpáteční cestě chvíli poseděl batolec duhový. Křídla tohoto samce vrhala modrofialové lesky, ale na snímku bohužel to vidět není. To víte fotograf amatér.


Ve stínu pod stromy byl ještě pro mě zajímavý zvonek kopřivolistý, který má zvonky modrofialové.


Mezi nimi se ale vyskytovalo mnoho jedinců s květy čistě bílými.


Sušice, Záluží, 20. červenec

Výprava za smrkovníkem plazivým

9. srpna 2016 v 10:47 | StanislavButh
Smrkovník plazivý byl jistý čas podezříván, že v ČR vyhynul. Pak se objevilo několik bohatých i jinak zajímavých lokalit, kde se vyskytuje. Vápnomilné bory, jak už jsem na tomto místě psal, znám zatím pouze dva a oba patří mezi botanické superlokality.
Blízko Slaného je jedna, která je dost známá, ale kupodivu snad ani není chráněná. Letos jsem nezaznamenal vandaly na čtyřkolkách, ani neurvalé zásahy lesníků. Dobrá doba na návštěvu bývá koncem června a pak asi do 10. července. Letos jsem šel do těchto míst později a nelitoval jsem.
Nejdříve objevíte pětiprstku hustokvětou.


Z kruštíků se zde vyskytuje kruštík tmavočervený. Teď měl již plody.


Kruštík růžkatý dokvétal. Poslední květy byly v samých vrcholcích květenství.



V této lokalitě najdete i výrazný pcháč bezlodyžný.


Pokud se sehnete, objevíte i droboučkou orchidej smrkovník plazivý. Je opravdu miniaturní.




Krásná je i běžná rostlina z čeledi bobovité jehlice trnitá. Tvoří pěkné keříky.


A při cestě zpět u silnice určitě nepřehlédnete výrazně červené květy hrachoru hlíznatého. Květy voní jako některé růže.


16. 7. Hořešovice, Líský

Bílo nad Mušlovkou

1. srpna 2016 v 10:52 | StanislavButh
Lidi fascinuje, když najdou místo, kde se některá rostlina rozšířila lavinovitě. Tedy mluvím hlavně o sobě. Jindy potěší, když se po dlouhém hledání ve velkém prostoru najde pár rostlinek nějaké vzácné rostliny.
Na okraji Prahy je vápencový lom Mušlovka, který znají hlavně hledači prvohorních zkamenělin živočichů. Nad lomem ve stepi se v červenci vytvoří bílá záplava bělozářky větevnaté, která vyhledává vápnité půdy. Je sice méně ohrožená než bělozářka liliovitá, ale ta se vápenci vyhýbá. Navíc v lesíku nad lomem bývá v květnu dost rostlin okrotice bílé.





10. 7. Velká ohrada, Praha