Září 2016

Výprava za hořcem brvitým

29. září 2016 v 13:46 | StanislavButh
Od železniční stanice Srbsko vede cesta k části NPR Karlštejnsko, která se jmenuje Boubová. Step je spálená od slunce, rostliny odkvetlé, sttromy shazují listí. Podzim je tady.


Na přilehlé louce objevíte jednu z posledních chrp latnatých.


Máčka ladní čeká na vítr, aby se zlomila a kutálením rozšiřovala z prasklých plodů svá semena.


Step na Doutnáči vypadá podobně jako na Boubové. Odpočívá, aby byla krásná příští rok.


Plody třemdavy bílé jsou prasklé, semena vysypána a zbylo suché hvězdovité oplodí.


Mladé buky mají zatím zelené koruny, ale spousty listí tvoří oranžové cesty.


Je sucho. Na vlhčích místech vyrůstají plodnice pýchavek.


Brslen je ozdobený sytě růžovými tobolkami, některé praskly a vykukuje oranžový míšek se semenem.


Lom Paraple je lepší navštívit dole, protože nahoře bývá procesí rodičů s dětmi, které chtějí jezdit místním vláčkem.


V lomu odkvetla a uschla pupava obecná.


Poslední hvězdnice chlumní ještě mají světle fialová květenství.


No a nakonec v porostu invazivní trávy třtiny křovištní můžete objevit skupinu hořců brvitých.


Tyto hořce jsem letos zde hledal dost dlouho, je sucho a spíše je najdete ve vlhku u mechu a v polostínu. Je jich tady méně než loni a předloni, ale zatím jsou. Zatím!





28. 9. lom Paraple, NPR Karlštejnsko

Výprava za hořečkem

19. září 2016 v 15:21 | StanislavButh
Hořeček mnohotvarý český je vzácná a zákonem chráněná rostlina. Dá se najít pouze na některých místech. Já jsem ho fotil na Vimpersku a třeba na Čkyňsku.
Zaujala mě ale zpráva, že nejbohatší lokalita v ČR je na jednom místě v Orlických horách hned u hranice s Polskem. V roce 2008 zde údajně napočítali ochranáři asi pět tisíc kvetoucích hořečků. Ale to víte, léta běží a situace se může měnit. Ano, zřejmě i tady hořečků ubylo, navíc v neděli nebylo počasí ideální. Mlha, mžilo, mokré boty, zkrátka lahoda. Ale i když bylo vlhko, bylo teplo a výprava byla příjemná. Navíc na všech fotkách jsou krůpěje vody a to je docela dost fotogenické. Bohužel hořečků nebyly tisíce, ale pouze desítky.

Orlické hory za mlhy jsou zajímavé, tajuplné a člověk si uvědomí, že přichází podzim.




U hrázděného stavení rostl invazivní severoamerický zlatobýl obrovský.


Na zídce letošnímu horku a suchu úspěšně vzdoroval netřesk. Je vápnomilný, stará malta mezi kameny mu vyhovuje.


Na lokalitě mlha, mokro, hořečky mají květy zavřené a za stromy slyšíte, jak sviští auta po polské silnici.









Na lokalitě jsem objevil u nás vzácnou houbu, která se jmenuje voskovka granátová.



Na okraji lesa jako nějaký mokrý vlasatý stařec mě zaujala přeslička lesní.


Jedno z posledních květenství předváděla chrpa parukářka.


V trávě se choulil v květu opozdilec - ocún jesenní.


Květenství pcháče zelinného vesměs uschla.


Překvapením bylo, že na zamokřené louce u cesty teď v druhé polovině září kvetlo několik jedinců upolínu nejvyššího. Ten kvete "normálně" v dubnu!


Olešnice v Orlických horách, 18. 9.

Hořeček ladní pobaltský

12. září 2016 v 13:34 | StanislavButh
Hořeček ladní pobaltský se v ČR prý vyskytoval vždy vzácně. Dnes se obecně uvádí dvě lokality. Je to osada Brejl a Sluneční stráň v Krkonoších. Zde zřejmě podle údajů mizí. Novinkou v lokalitách jsou Jizerské hory. Vydal jsem se tedy internetové údaje ověřit.
Od Prahy Jizerka není nejblíž, ale zvědavost dělá divy.
Autobus, pokud nejedete vlastním autem, Vás vyveze z Desné přímo k PR Bukovec u Jizerky. Vrch Bukovec je výrazná čedičová kupa.


Pod Bukovcem je pralouka. Je to místo, které člověk nemýtil, ale vlivem klimatu je od dávných dob stále bezlesé.


Na pralouce roste světlík lékařský.


Dále pupava bezlodyžná.


Unikátem je kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský, titěrná, ale velmi vzácná rostlinka.







Běžný hořec je v této době leckde kvetoucí mohutný hořec tolitovitý. Najdete ho na pasece, pod stromy, na okrajích luk i okolo cest a v příkopech.





Parkoviště u restaurace na konečné autobusu bylo narvané auty, halas cyklistů, rodin s dětmi i dvojic na naučné stezce a cyklostezce byl docela deprimující. Stačí ale odbočit ze silnice na značenou stezku a je najednou málo lidí i málo hluku.
Dostáváte se k Jizerce a jejímu rašeliništi. Nádhera!




Tady vtéká do Jizerky Safírový potok. V dávných dobách se zde nacházely drahé kameny, třeba červené rubíny a modré safíry.



Jizerka, 10. 9.

Houpák

7. září 2016 v 11:09 | StanislavButh
Brdy se otevírají a lidi tuto oblast začínají objevovat, jako třeba já. Pro jiné je tato bývalá vojenská oblast dávno objevená a často navštěvovaná.
Začátkem září může pro Vás chodce a hlavně cykloturisty být atraktivní vrch Houpák s jeho dopadovou plochou a dopadová plocha Jordán pod stejnojmenným kopcem. Kromě cykloturistů do Brd směřují také houbaři, sběrači borůvek a brusinek.
Ale pozor! Za vyznačená místa, jak upozorňují výstražné tabule, nechoďte, nevybuchlá munice ještě není odstraněná.
Do Hořovic se dá jednoduše dojet z Prahy rychlíkem a autobusem jste za dvacet minut ve vsi Zaječov a Svatá Dobrotivá. Jdete buď po silnici nebo lesem. Převládají smrky, objevují se borovice, ojediněle buky, jírovce a v podrostu mechy a kapradiny. Čím blíže Houpáku, tím více se začínají objevovat skupiny bříz a porosty nakvétajícího vřesu obecného.



Polštáře bělomechu sivého.



Vřesoviště je opravdu rozlehlé a zmlazuje se řízenými požáry, proto zde mívají cvičení hasiči. Nechoďte do vřesu, objevuje se zde kromě nevybuchlé munice i zmije obecná.

Objevíte i bunkry, ze kterých je za pěkného počasí parádní výhled do okolí. Možná poznáte i bunkr ze Svěrákova filmu Obecná škola.




Všude samý vřes.


Kromě plodů najdete i kvetoucí brusinky.


Na zpáteční cestě kvete mochna nátržník. Pozná se dobře, nemá pět korunních lístků, ale pouze čtyři.




Ve Svaté Dobrotivé - Zaječově objevite kvetoucí mohutné keře invazivní asijské křídlatky. Při zpáteční cestě vlakem si všimněte, jak velké souvislé porosty tvoří u Berounky.


Houpák (CHKO Brdy), 3. 9.

Švihlík krutiklas

5. září 2016 v 13:45 | StanislavButh
V České republice se tato drobná a pozdě kvetoucí orchidej vyskytuje pouze na třech lokalitách. Jednu neznám, jedna lokalita je moravská a jedna šumavská. Na šumavskou jsem se koncem srpna vypravil a rozhodně nelitoval.
Lokalita je oplocená, protože se na ní řízeně pasou ovce a to je pro růst švihlíků zásadní.

Pokud se řekne vesnice Albrechtice, je všem jasno. Snad skoro všem.

Jedna část lokality je zamokřená louka. Znáte vrbu rozmarýnolistou?

Najdete zde i vzácnou toliji bahenní.

Početnou populaci zde tvoří čertkus luční.


U několika větších kamenů najdete kapradiny a vřes obecný.

Vodu z podmáčené louky sbírá potůček a rychle mizí v lese. Zde jsou romantická zákoutí a hezké výhledy na postviště.




Na pastvině najdete také pavinec horský.


Pupava bezlodyžná patří mezi rostliny hvězdnicovité. Velké úbory obsahují pouze květy trubkovité. To, co byste považovali za květy jazykovité, jsou zákrovní listeny, které se zasucha rozevírají.


Zákrovní listeny se zavlhka zavírají.


Zajímá drobná rostlinka je i světlík lékařský.


A pak najdete supervzácný švihlík krutiklas. Opravdu se klasy květů kroutí.









Na zpáteční cestě u lesa byl mohutný žlutý porost rostliny, které jsme dali jméno starček Fuchsův.


V houštinách se místy objevují porosty bělotrnu kulatohlavého.


Sušice, Albrechtice, 24. 8.

Hořejší Padrťský rybník

1. září 2016 v 12:01 | StanislavButh
O nové CHKO Brdy moc informací nemám.Aspoň EVL Hrachoviště jsem počátkem května navštívil. Podle zpráv na internetu mě v době volna zajímal východní okraj Hořejšího Padrťského rybníka. Mělo tam být rašeliniště se zajímavými rostlinami. To jsem si myslel, ale situace byla jiná. Ano, Brdy jsou moc pěkná oblast, je plná hub a borůvek. Není zde moc tras značených a dost míst, kam bych šel, je kvůli nevybuchlé munici nepřístupná, např. Palcíř a Tok. Trasy jsou vhodné spíše pro cyklisty.
Začal jsem v obci Teslíny a snažil se na rašeliniště dostat.
Hned u cesty rostla v této době konopice sličná. Květy mají kombinaci barev žluté a fialové, a to je hodně efektní.


Směrem k rybníku byly smrčiny stále vlhčí s velkými porosty mechů.


Hladina rybníka nebyla vidět, všude rákosí a chůze na hrbolatém a mokrém terénu byla dost nepříjemná. Navíc co se týká rostlin kde nic, tu nic.


Kromě kypreje vrbice zde byla ojediněle žlutě kvetoucí vrbina obecná.


Na cestě zpět se u cesty objevila netýkavka nedůtklivá.


Snadno přehlédnete čarovník pařížský, který má velmi malé bílé květy.


V houštině bojoval o život mezi ostatními rostlinami hrachor lesní z čeledi bobovité.



Louky okolo obce Teslíny jsou pravidelně kosené, asi i hnojené, zřejmě bez pastvy drobných hospodářských zvířat, proto se zázraky nekonaly. Následující rostliny určitě znáte.

štírovník růžkatý

lnice květel

krvavec toten

vrbovka úzkolistá

vratič obecný

konopice polní

Teslíny, 15. 8.