Říjen 2017

Podzimní květy

31. října 2017 v 15:40 | StanislavButh
Podzimní volno a poslední slunečný říjnový den a navíc Dendrologická zahrada v Čestlicích poslední říjnovou neděli přes zimu zavírá, tak proč nejít na malou inspekci. A opravdu k vidění je toho tady hodně.

Hned u vchodu vidím husté trsy krátkodenních listopadek, tedy chryzantém.


Z návštěvy dnes vybírám jen to, co kvete.
Náš oměj šalamounek určitě znáte. Toto je Aconitum carmichaelli.


Kvete, no, dokvétá lípa. Česká lípa srdčitá to není, ale je to lípa Henryho. Květy konvalinkově voní.


Pěkné je i heptakodium jasmínovité. Jasmín vzhledem květů nezapře. Vůni jsem bohužel nezkoumal.


V malé rokli kvete pár otužilých bramboříků. Také v naší přírodě bramboříky divoce rostou, ale mají květy červené.


Ocúny již dávno odkvetly, tak zde vysázeli šafrány. Většina již byla odkvetlá, i tak jsem jeden parádní objevil.


Olověnec modrý předvádí modré květy v kontrastu rudých listů.


Znáte irský vřes? Nejme sice v Irsku, kde opravdu kvete, ale tady ho najdete v rašeliništi blízko jezírka. Je to nadmutka kantabrijská, tedy dabécie. Kvete i bíle.


V zahrádkách často roste "pampová tráva". Květenství mívají různé barvy, smetanová je obvyklá, ale mají květenství i růžová, žlutá, fialová. Správně se tato rostlina jmenuje kortadérie dvoudomá.


V zahrádkách bývají v této době vytrvale kvetoucí severoamerické hvězdnice. Trsy rostlin tvoří pravé fialové záplavy květů.


O šeříkách víme, že kvetou hlavně v květnu. Zde mají šeříky kvetoucí v létě a šeřík drobnolistý si jen tak vykvetl teď na konci října.


Asijské vilíny kvetou brzy na jaře. Vilín viržinský kvete teď na podzim.


Tak jsem Vás snad přesvědčil, že návštěva Dendrologické zahrady v Česlicích je vhodná k návštěvě i na podzim. Pokud jste dočetli trpělivě až sem, tak na závěr malý bonbónek. Klasnatka Stauntonova.


26. 10. Dendrologická zahrada v Čestlicích

Lomy Českého krasu

19. října 2017 v 11:37 | StanislavButh
Český kras sobotního dne, mlhy v údolí, na návrších jasno, teplo, lomy, jeskyně, výhledy do krajiny, zlátnoucí listí na stromech a poslední kvetoucí byliny. To byl čtrnáctý říjen.

Vlak do Berouna, autobus ke Koněpruským jeskyním a po naučné stezce Zlatý kůň je hezká nenáročná turistika.
Z návrší Zlatého koně se otevíraly pěkné výhledy do krajiny.


Pohled na velkolom Čertovy schody ale není moc uchvacující.


Objevili jsme odkvetlou vrbovku rozmarýnolistou, keře jalovců a množství kvetoucích hlaváčů žlutavých.


K zemi klonil květenství bodlák nící.


Opravdu skoro žádný stonek nenajdete u pcháče bezlodyžného.


Bělost vápence krásně kontrastovala se zlatožlutými květy devaterníku velkokvětého tmavého.


Krásně modře kvetly poslední hadince obecné.


Z návrší jsme sešli do Houbova lomu. Jeto romantika vesternů s indiány a naleziště devonských fosílií. Ty jsme ale nesbírali.



Opravdu velké květenství zde předvedla chrpa luční.


Hledali jsme a hledali poslední hořce brvité a stále nic.



Najednou ve vlhku se objevil. Asi letos poslední. Hořec brvitý.


Kolem pasoucích se ovcí a koz jsme zamířili k Akantopygovému lůmku. Misnička zední je zde hojný lišejník s korovitou stélkou.


Hojný je zde i mech, který nese název zpeřenka jedlová.


Od Akantopygového lůmku jsme sešplhali do lomu na Kobyle. Kobyla je přírodní rezervace a ukrývá mnohé botanické poklady.


Pokladem je třeba vysazený zvonovec liliolistý, dávno odkvetlý. Hezký je i zcela běžný kakost luční.


V listí kromě klíšťat jsme zde objevili zřejmě dva poslední hořce brvité. Ten hezčí jsme vyfotili. Tady ho máte.


Následoval přesun přes obec Tobolka a potom zlatým listnatým lesem směrem ke Kodskému potoku.


Poslední snímek je z cesty za Kodským potokem a představuje brslen evropský s prasklými tobolkami.


14. 10. Beroun - Koněpruské jeskyně - Zlatý kůň - Houbův lom - Akantopygový lůmek - Kobyla - Tobolka - Kodský potok - Srbsko

Zlatovlasá Semická hůra

4. října 2017 v 15:53 | StanislavButh
Nedaleko Prahy v Polabí jsou malé vršky. Nacházejí se mezi poli, bývají zčásti zalesněné a většinou na jižní straně se vytvořila step se zajímavými rostlinami a živočichy. Leckde na vrcholu jsou zbytky hradiště nebo zřícená kaple. Mám na mysli třeba Břístevskou a Přerovskou hůru. Já se vypravil mezi ně, a to na hůru Semickou.




Okolo byla čerstvě zoraná pole. Leckde byla pole nesklizená. Plodenství slunečnic smutně klonila své hlavy.


Na jednom místě byla lodyha obsazená čtyřmi zlatohlávky zlatými. Asi již umřeli, protože v jejich těsné blízkosti poletovaly přízraky rozkladu, hnití a smrti - mouchy.


Na okraji Semické hůry před jakýmsi ochranným valem z keřů a stromků začala první ochutnávka hvězdnice zlatovlásku.
A co teprve po překonání této bariéry. Všude tisíce zlatožlutých rostlin.




Všude hvězdnice zlatovlásek, kam se jen podíváš. A kolem motýli, třeba babočka paví oko.


Pokud půjdete na úpatí hůry, v trávě kolem nově zasazených stromů najdete kobaltově modré hořce brvité.


28. 9. Starý Vestec - Semická hůra